Leoš Kyša v Krušnohoří
Bylo nám potěšením podílet se na zajímavé besedě se spisovatelem Leošem Kyšou alias Františkem Kotletou. Beseda byla spíš komorní záležitostí. Věříme ale, že tento neortodoxní autor příště přiláká více zvídavých čtenářů. Ať už těch, kteří měli šanci se s jeho dílem setkat, nebo takových, kteří po přečtení těchto řádek sáhnou po Kyšově/ Kotletově knize.
Jak by vypadaly první volby po Sametové revoluci v pohraničí, kdyby po druhé světové válce nedošlo k odsunu sudetských Němců? A co kdyby situaci na Bruntálsku ještě zkomplikovala vražda bývalého Gestapáka? Přesně takový scénář předkládá ve své knize Sudetenland jeden z nejprodávanějších českých autorů Leoš Kyša. O svém zatím posledním díle, ale nejen o něm se před nedávnem rozpovídal na besedě v ostrovské kavárně Jakoby. A naznačil také, že by se Sudetenland mohl dočkat i seriálového zpracování.
Svět je malý a o náhody v něm není nouze. O tom se Leoš Kyša přesvědčil v Berlíně, kde producentce jedné z francouzských televizních stanic předestřel záměr natočit seriál. „Byla to Turkyně. Se vším všudy. Když jsem ale zmínil Sudety, k mému velkému překvapení řekla, že její dědeček pocházel z Liberce,“ prozrazuje autor. O tom, jak dopadla jednání s producenty, poreferuje Leoš Kyša v září, kdy se opět chystá navštívit náš kraj.
Ačkoliv je detektivní román z alternativní historie našeho státu ryzí fikcí, místa, kde se odehrává, jsou reálná. I některé postavy mají předobraz v reálných lidech. „Například lékař, který v knize vystupuje. Jeden takový u nás na Bruntálsku skutečně žil,“ potvrzuje Kyša. I novinář, hlavní hrdina knihy, má svůj předobraz. Autor do něj promítl některé autobiografické prvky. Sám Kyša totiž nějakou dobu v médiích pracoval.
V té době ostatně vzniklo i jeho autorské alter ego. „Oslovili mě studenti, abych nějakým způsobem rozjel internetovou diskuzi, která v té době byla ještě plenkách. Proto jsem vymyslel mladého namyšleného autora Františka Kotletu. A k rozhovoru jsem si vymyslel i část jeho chystané knihy. Měla vyjít 1. dubna, což jsem si myslel, že bude silným vodítkem k poznání, že jde o vtip,“ líčí historii svého spisovatelského dvojčete Kyša. Jeho předpoklad ale nevyšel. Po několika týdnech se totiž ozval vydavatel s tím, že „kde je ta slibovaná kniha?“. A tak vznikl skutečně píšící František Kotleta i základ jednoho z jeho stěžejních děl, Bratrstva krve. Františka Kotletu tak znají především vyznavači méně klasických knih, totiž těch, které se hemží magií, čarodějnicemi či upíry.
A do třetice Leoš Kyša, tentokrát jako jeden z předních skeptiků v České republice. Patří totiž k výrazným postavám Českého klubu skeptiků Sisyfos, jehož je v současné době místopředsedou. „Většina autorů, kteří píšou věci, jako já, jsou skeptici,“ krčí rameny Kyša při zmínce o tom, že jako autor fantaskních knih by v tomto ohledu měl být spíš dogmatikem. Namísto toho se angažuje v takzvané Paranormální výzvě. Ta slibuje nemalé peníze tomu, kdo bez jakýchkoliv pochybností prokáže, že vládne paranormálními schopnostmi. O tom, že se proutkařům, jasnovidcům či čtenářům myšlenek nepodařilo v přísně kontrolovaných testech uspět, svědčí fakt, že „prize money“, více než tři miliony korun, i přes řadu pokusů stále zůstávají na účtu skeptiků.
