VÁNOCE V KRUŠNÝCH HORÁCH

Dny se krátí, nadvládu nad krajem přebírá tma, na okna maluje mráz a venku padá sníh. Vzduchem voní svařák a pečená jablka… zkrátka jsou tu Vánoce. Krušnohorské zimy své pohádkové kouzlo dodnes neztratily, co se ale postupem času vytratilo, jsou staré vánoční zvyky a tradice. Pojďme si je spolu připomenout…

Staré krušnohorské tradice vymizely s původním obyvatelstvem. Zatímco na české straně upadly téměř v zapomnění, na té saské se uchovávají a předávají z generace na generaci dodnes.

Jedním z významných symbolů Vánoc v Krušnohoří byly a jsou zářící svíčky. Málokdo však dnes tuší proč. Valnou většinu zdejších obyvatel tvořili horníci, a ti trávili většinu svého života v podzemí. Za tmy chodili do práce a za tmy z práce. Záře svíček proto byla symbolem jejich touhy po světle, radosti, štěstí a života. Světlo bylo mostem k životu a k víře, bylo spojením s hlubokou pokorou a nadějí.

Se světlem jsou spojené také tradiční dřevěné obloukové svícny zvané Schwibbogen. V nedalekém Oberwiesenthalu vás jeden takový svícen ve své obří podobě uvítá hned při vjezdu do města. Nemusíte však za nimi jezdit za hranice, setkáte se s nimi i v Čechách na řemeslných vánočních trzích.

S vůní Vánoc souvisí oblíbení voňaví františci. Tradice jejich zapalování se začíná do našich hor pomalu vracet. Letos dokonce na německé straně vychází jejich speciální edice. Františci se vkládají do figurek vyřezávaných ze dřeva, zvaných kuřáčci nebo v erzgebirgisch „Raachermannel“. Figurky jsou ručně malované, a každý kousek je tak originál. Na české straně Krušnohoří se s jejich výrobou můžete setkat v Nové Vsi v Horách, kde na sebe kromě panáčků berou i jiné podoby, například miniatury kamen.

Ke každému správnému vánočnímu svátku patří pestře ozdobené talíře s koláčky, pomeranči a ořechy. Ořechy symbolizují vznik nového života a k rozlousknutí tvrdé ořechové skořápky slouží krásné dřevěné figurky louskáčků, dalšího symbolu Vánoc.

Od vůní jsme se tak lehce přesunuli k chuti krušnohorských zimních svátků. Tradičními vánočními pokrmy v Krušnohoří jsou dodnes především štoly a vánočky. Štoly mají tvar bochánku, vánočka je ze splétaných pramenů těsta. Oslavy krušnohorských vánočních svátků se příliš nelišily od těch vnitrozemských, rozdíly byly dány především zdejší dostupnou přírodní stravou a krajovými specialitami.

Na saské straně se na Štědrý večer podává sváteční menu hornických rodin „Neuerlei“, kdy se podle zvyku servíruje devět různých pokrmů. Tento zvyk se drží dodnes, „Neuerlei“ dokonce nabízí i některé restaurace. Také na české straně Krušnohoří má dle tradice přijít na stůl sedm až devět jídel. Na stole by tak neměla chybět čočka, klobása, knedlíky, kyselé zelí, přepuštěné máslo, celer, houska, mléko, borůvkový kompot, chléb a sůl. Všechna tato jídla mají svou symboliku. Knedlíky slibují velké peníze, čočka zase ty drobné. Chléb a sůl musí být na stole, jinak by chyběl po celý rok. Kyselé zelí je důležité pro růst obilí. Celer zaručí potenci a plodnost.

I tak bývala Štědrovečerní večeře v Krušnohoří mnohem skromnější nežli třeba v podhorských regionech. Ve městech se jedl převážně na různé způsoby upravovaný kapr, v chudších rodinách třeba treska, sleď nebo jiné říční ryby. K rybě se podával bramborový salát nebo bramborová kaše.

VZPOMÍNKY KRUŠNOHORSKÉHO RODÁKA: přečtěte si v Krušnohorských listech

„Ze slanečků, mléka a uvařených brambor se vařila tradiční krušnohorská polévka. Jedla se za studena. Ženám tenkrát chyběl jód a dělala se jim volata. Proto se pro ryby dojíždělo až na Kovářskou, kde sídlila slavná rybárna Galla. Ti dováželi slanečky až z Německa.“

ADVENTNÍ NEDĚLE

Advent je obdobím radostného očekávání, střídmosti a odříkání, ve kterém přichází čas kouzelných zkazek, obyčejů, písní a koled. První adventní neděle se nazývá ŽELEZNÁ. Na adventním věnci ji symbolizuje fialová svíčka, tzv. svíce proroků. Je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Fialová barva je barvou pokání, ztišení a očekávání.

Druhá adventní neděle je BRONZOVÁ. Představuje čas, ve kterém myslíme na lidi, které máme rádi. Vymýšlíme pro ně dárky, dumáme o jejich povaze, čím bychom jim udělali radost nebo projevili úctu. V tom okamžiku jsme srdcem s nimi. Navštěvujeme vánoční trhy, potkáváme u vánočního stromku a překrásně vyzdobených dřevěných stánků. Od ručně vyráběných vánočních dekorací, betlémů přes domácí uzeniny, sladkosti až po svařené víno. Vánoční trhy mají původ v Rakousku a v Německu, kde se konaly již kolem roku 1294. Původně sloužily k tomu, aby se lidé na začátku studeného období zásobili před zimou vším, co je potřeba. Večer zapalujeme druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která představuje lásku a jesličky. Začíná se péct cukroví, toho by mělo být devět druhů (může být i 12 jako měsíců v roce).

Nejenom na adventních trzích můžete ochutnat vánoční cukroví a vynikající svařené víno. Přidejte se k naší TÚR de SVAŘÁK a zažijte vánoční atmosféru Krušných hor trochu jinak.

Na třetí adventní neděli – STŘÍBRNOU – zapalujeme třetí svíčku, tentokrát růžové barvy. Ta je symbolem radosti, proto se jí říká Radostná, nebo také svíčka Přátelství. Původně se jí říkalo Pastýřská a vyjadřovala radost z toho, že postní období je téměř u konce. V tento čas platil zákaz pomlouvat ostatní. Kněží si na stříbrnou neděli oblékali růžová mešní roucha, kostely se směly na rozdíl od jiných adventních nedělí vyzdobit květinami. Od tohoto dne se mohlo krášlit i obydlí, proto se hospodyně pustily do velkého úklidu celého domu. Úklid musel být hotov do svátku sv. Lucie, neboť v ten den chodily Lucky a kontrolovaly správně odvedenou práci.

Poslední adventní neděle je ZLATÁ. Nese se ve znamení posledních příprav na slavnost Narození Páně. Staví se také betlémy, pečou vánočky, zdobí vánoční stromky a upravují mísy s ovocem. Na poslední adventní neděli je také poslední možnost věnovat svým blízkým větvičku jmelí. Jmelí zavěšené v domě přináší dovnitř štěstí a lásku, jeho kouzelná moc se zvyšuje, pokud je jmelí darováno. Na adventním věnci zapalujeme čtvrtou svíci, fialovou. Je to svíce andělská, představující mír a pokoj.

Boží hod vánoční je vrcholným dnem křesťanského kalendáře. Vypráví o narození Krista, původně hlavním dnem Vánoc. Slovo „hod“ označuje hostinu, proto byl tento den zasvěcen odpočinku, bohoslužbám a především hodování, protože dlouhý adventní půst skončil s východem hvězdy na Štědrý večer. V ten den se vždy připravovalo to nejlepší, co domácnost měla, to byla často husa nebo kachna se zelím a knedlíkem.

Navštivte kalendář akcí Krušnohorsko.com… dozvíte se, jaké další akce se po celých Krušných horách konají (nejenom v době adventní).